Už od připomínkového řízení přitom ministerstva věděla, že navržené řešení je paskvil, který bude v praxi prakticky nerealizovatelný. Přesto vládní strany toto „hranaté kolo“ schválily a umocnily tak zbytečně chaos mezi zaměstnavateli i zaměstnanci.
Co se dozvíte v článku
Poslanci schválili změny u dohod
Poslanecká sněmovna před několika dny schválila na první pohled nenápadnou novelu zákona o investičních společnostech. Ta ovšem obsahovala i velmi důležitý přílepek, který se týkal dohod o provedení práce. Řada médií sice informovala o tom, že došlo jen k posunu účinnosti nových pravidel z konsolidačního balíčku z poloviny letošního roku na rok 2025, ve skutečnosti však došlo i k mnohem výraznějším změnám. Ruší se totiž velká část změn z konsolidačního balíčku, a to ještě dříve, než nabyla účinnosti.
Jak má nově systém vypadat
Systém souhrnného limitu pro všechny dohody ve výši 40 % průměrné mzdy, který byl původně schválen v konsolidačním balíčku, se totiž nahrazuje zcela novým systémem. Nově bude platit, že DPP se z pohledu zákona o nemocenském pojištění budou v základním režimu chovat jako obecné zaměstnání. Tyto DPP se budou považovat za zaměstnání malého rozsahu za podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění. Pokud bude u DPP sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání vznikne z této DPP účast na pojištění a DPP nebude zaměstnáním malého rozsahu.
Zároveň ale bude možnost registrovat zaměstnance činného na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém se bude vznik účasti na pojištění posuzovat odlišně. U oznámené dohody má účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů (10 500 Kč v roce 2024). Režim oznámené dohody bude moci uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce.
Změny z konsolidačního balíčku byly paskvil
Ačkoli jde oproti současnosti o komplikaci, oproti verzi z konsolidačního balíčku jde jednoznačně o pozitivní posun. To, co navrhla ministerstva (a poslanci následně schválili) v rámci konsolidačního balíčku, byl totiž naprostý paskvil. V návrhu totiž chybělo propojení se zdravotním pojištěním.
Jak vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR, zaměstnavatel by měl v případě vyplácení dohod u zdravotního pojištění dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná,
doplnil Jiří Nesrovnal.
Druhou možností by pak bylo vyplatit peníze v čistém. Kdyby však zaměstnanec překročil limit, musel by od něj zaměstnavatel zpětně pojistné vybrat. Musel by nahánět někoho, kterého zaměstnal například jen na týden a viděl ho poprvé a možná naposledy v životě, a chtěl po něm zaplacení pojistného řádově ve stokorunových částkách. A aby toho nebylo málo, v návrhu nebyl posunutý termín splatnosti, takže zdravotní pojištění by v takovém případě bylo zaplaceno po termínu, tedy vznikaly by další sankce,
upozornil Nesrovnal.
O problému se vědělo od počátku
O problému přitom ministerstva, tedy ministerstvo financí, které zákon formálně předložilo, a ministerstvo práce a sociálních věcí, které danou část připravilo, věděla už od připomínkového řízení. Na chybějící provázání se zdravotním pojištěním totiž upozornilo ministerstvo zdravotnictví. Připomínka však byla odmítnuta. Že návrh způsobí v praxi neřešitelné problémy, následně opakovali při všech možných jednáních všem možným ministrům i úředníkům daňoví experti.
Přístup ministerstev krásně charakterizovalo vystoupení ministra financí Zbyňka Stanjury na jednání Rozpočtového výboru 20. září loňského roku, kde na upozornění odborníků, že zákon přinese do praxe neřešitelný problém, zareagoval tím, že si to nemyslí a že čas je rozsoudí. Zároveň Stanjura ujistil, že upozorní ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí, aby byli schopní v debatě ve třetím čtení reagovat na výtky. Ačkoli třetí čtení trvalo několik dnů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vůbec nevystoupil a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jen párkrát k nesouvisející věci.
Škody už jsou napáchány
Čas nakonec skutečně vše rozsoudil a nesmyslná ustanovení naštěstí nenabydou účinnosti. Koaliční postup už však napáchal škody a řada zaměstnavatelů přestala dohody poskytovat. Jak například ukázalo nedávné šetření Hospodářské komory ČR mezi 457 společnostmi, většina zaměstnavatelů počet dohod snížila.
Přitom by možná stačilo nefilozofovat nad tím, co ukáže budoucnost, a nekašlat na pravidla legislativního procesu. Tedy ve zprávě RIA a důvodové zprávě vysvětlit, jaký je záměr změn a proč se mají udělat. Vláda třeba mohla schválit jen povinné hlášení všech dohod (bude platit od letošního července) a na základě dat se za rok třeba rozhodnout, zda a případně co je nutné schválit. Možná by dokonce jen stačilo reagovat na věcné připomínky expertů. K ničemu z toho bohužel nedošlo a místo toho se průšvih řešil zpětně. Ano, rozum nakonec zvítězil, ale za jakou cenu?
