Zatím poslední volby se v Česku konaly v lednu 2023. Po pěti letech jsme si volili prezidenta republiky. Možost využít své volební právo budeme mít i v dalších letech. Až v roce 2027 se poprvé uskuteční volební prázdniny – samozřejmě za předpokladu, že vše půjde podle plánu a nebude zapotřebí vyhlásit předčasné volby. Kdy budou volby v roce 2024? Jak vypadá volební kalendář do roku 2032?
Občané České republiky, kteří dosáhli věku 18 let, mají aktivní volební právo a mohou přímo volit v šesti typech voleb:
Každé volby mají jinou frekvenci konání. Do Senátu se vybírá třetina zástupců každé dva roky. Komunální, krajské a sněmovní volby se konají každé čtyři roky, u prezidentských a evropských voleb je potom nastavený pětiletý mandát.
Volby 2024: Eurovolby, krajská zastupitelstva a Senát
Volby do Evropského parlamentu 2024
| Termín v roce 2024 | 6. až 9. června (v ČR 7.6. a 8.6.) |
| Termín předchozích voleb | 24. a 25. května 2019 |
| Kdo se volí | 21 zástupců Evropského parlamentu |
| Délka mandátu | 5 let |
Každých pět let se konají volby do Evropského parlamentu. Ten spolu s vládami jednotlivých členských zemí Evropské unie rozhoduje o většině unijní legislativy. Mimo jiného jsou to otázky jednotného trhu. Kromě legislativní funkce disponuje Evropský parlament také rozpočtovou a kontrolní pravomocí.
Českou republiku zastupuje v parlamentu 21 poslanců. V době posledních eurovoleb, které se konaly 24. a 25. května 2019, měl parlament celkem 751 poslanců (od 1. února 2020, tedy po odchodu Spojeného království z Evropské unie, se jejich počet snížil na 705). Volební účast v České republice dosáhla v roce 2019 jen 28,72 procent. Ve všech krajích s výjimkou Prahy vyhrálo hnutí ANO, které získalo celkem 21,18 procent hlasů a šest mandátů. Kromě nich se do Evropského parlamentu dostali i zástupci ODS, Pirátů, STAN/TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM.
Krajské volby 2024
| Termín v roce 2024 | zatím nebyl stanoven |
| Termín předchozích voleb | 2. a 3. října 2020 |
| Kdo se volí | zastupitelé všech krajů s výjimkou Prahy |
| Délka mandátu | 4 roky |
V roce 2024 Česko čekají i krajské volby. Každé čtyři roky si všechny kraje České republiky s výjimkou Prahy volí své zastupitele. V Praze se krajští zastupitelé nevolí, protože obdobnou funkci plní přímo Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Poslední volby do krajských zastupitelstev, které spolu se senátními volbami proběhly v říjnu 2020, byly značně ovlivněny sílící pandemií koronaviru. Vláda tehdy schválila zákon, který za zvýšených hygienických opatření umožňoval volit lidem v karanténě.
Průměrná volební účast se vyšplhala na 37,95 procent. Nejvyšší účast byla ve Zlínském kraji, kde k volebním urnám dorazilo 41,19 procent voličů, nejnižší naopak v Ústeckém kraji, kde své hlasy odevzdalo jen 31,3 procent voličů. Ve většině krajů vyhrálo volby hnutí ANO, řada koalic ovšem nakonec vznikla bez účasti vítěze voleb.
Volby do Senátu 2024
| Termín v roce 2024 | zatím nebyl stanoven |
| Termín předchozích voleb | 1. kolo: 23. a 24. září 2022 2. kolo: 30. září a 1. října 2022 |
| Kdo se volí | 27 senátorů (třetina Senátu) |
| Délka mandátu | 6 let |
V roce 2024 proběhnou další senátní volby. Ty se konají každé dva roky a mění se při nich vždy třetina z 81 senátorů. Volby probíhají zpravidla ve dvou kolech, výjimka by nastala jen v případě, kdy by některý z kandidátů získal v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů.
Poslední senátní volby se uskutečnily na přelomu září a října 2022. V prvním kole, které probíhalo spolu s volbami do zastupitelstev obcí, odevzdalo své hlasy 42,65 procent oprávněných voličů, ve druhém kole potom volební účast klesla na pouhých 19,44 procent. Vítězem voleb se stala ODS, která získala osm mandátů. Následovala KDU-ČSL se sedmi mandáty, TOP 09 a hnutí ANO získaly shodně po třech mandátech. Některé další strany a hnutí potom obsadily vždy jeden mandát.
| Volební obvody pro volby do Senátu 2024 | ||
| 2 Sokolov | 29 Litoměřice | 56 Břeclav |
| 5 Chomutov | 32 Teplice | 59 Brno-město |
| 8 Rokycany | 35 Jablonec nad Nisou | 62 Prostějov |
| 11 Domažlice | 38 Mladá Boleslav | 65 Šumperk |
| 14 České Budějovice | 41 Benešov | 68 Opava |
| 17 Praha 12 | 44 Chrudim | 71 Ostrava-město |
| 20 Praha 4 | 47 Náchod | 74 Karviná |
| 23 Praha 8 | 50 Svitavy | 77 Vsetín |
| 26 Praha 2 | 53 Třebíč | 80 Zlín |
Volby 2025: Poslanecká sněmovna
Volby do Poslanecké sněmovny 2025
| Termín v roce 2025 | zatím nebyl stanoven |
| Termín předchozích voleb | 8. a 9. října 2021 |
| Kdo se volí | 200 poslanců |
| Délka mandátu | 4 roky |
Pokud nenastane žádná mimořádná situace, další sněmovní volby se uskuteční v roce 2025. Zpravidla se konají každé čtyři roky. Výjimka nastává v případě, kdy dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyhlášení předčasných voleb. V České republice byly předčasné volby vyhlášeny dvakrát, konkrétně to bylo v letech 1998 a 2013.
Poslední sněmovní volby proběhly v říjnu 2021. Zúčastnilo se jich tehdy 65,43 procent voličů. Do Poslanecké sněmovny se dostaly celkem čtyři subjekty:
- koalice SPOLU, tvořená stranami ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která získala 27,79 procent hlasů
- hnutí ANO, které získalo 27,12 procent hlasů
- koalice Piráti a Starostové, tvořená stranami Piráti a STAN, která získala 15,62 procent hlasů
- hnutí SPD, které získalo 9,56 procent hlasů
Vládu v čele s premiérem Petrem Fialou následně sestavily koalice SPOLU a Piráti a Starostové.
Volby 2026: Zastupitelstva obcí a Senát
Komunální volby 2026
| Termín v roce 2026 | zatím nebyl stanoven |
| Termín předchozích voleb | 23. a 24. září 2022 |
| Kdo se volí | zastupitelé všech obcí, měst, městských částí a obvodů |
| Délka mandátu | 4 roky |
V roce 2026 proběhnou další volby do všech obecních a městských zastupitelstev. Volby probíhají každé čtyři roky a počet volených zastupitelů se odvíjí od velikosti obce nebo městské části.
Poslední komunální volby proběhly v září 2022 a svůj hlas v nich odevzdalo 45,23 procent voličů. Účast se v jednotlivých obcích napříč republikou výrazně lišila. Zatímco v některých obcích přesáhla 90 procent, v jiných koutech republiky nepřekonala ani hranici 20 procent.
Senátní volby 2026
| Termín v roce 2026 | zatím nebyl stanoven |
| Termín předchozích voleb | 2024 |
| Kdo se volí | 27 senátorů (třetina Senátu) |
| Délka mandátu | 6 let |
Volební obvody 2026
| Volební obvody pro volby do Senátu 2026 | ||
| 3 Cheb | 30 Kladno | 57 Vyškov |
| 6 Louny | 33 Děčín | 60 Brno-město |
| 9 Plzeň - město | 36 Česká Lípa | 63 Přerov |
| 12 Strakonice | 39 Trutnov | 66 Olomouc |
| 15 Pelhřimov | 42 Kolín | 69 Frýdek-Místek |
| 18 Příbram | 45 Hradec Králové | 72 Ostrava-město |
| 21 Praha 5 | 48 Rychnov nad Kněžnou | 75 Karviná |
| 24 Praha 9 | 51 Žďár nad Sázavou | 78 Zlín |
| 27 Praha 1 | 54 Znojmo | 81 Uherské Hradiště |
Volby 2028: Prezident republiky
Prezident republiky bude v Česku volen až v roce 2028. Současný prezident Petr Pavel byl zvolený v lednu 2023. Bylo to teprve potřetí, co se v Česku uskutečnila přímá volba prezidenta republiky.
Prezidentské volby v roce 2023 přinesly rekordní volební účast. V prvním kole, které stanovil předseda Senátu na 13. a 14. ledna, se k volebním urnám dostavilo 68,24 procent oprávněných voličů. O čtrnáct dní později potom ve druhém kole využilo své volební právo 70,25 procent voličů. Jednalo se tak o vůbec nejvyšší volební účast od sněmovních voleb v roce 1998.
V prvním kole vybírali voliči z celkem z osmi kandidátů. Do druhého kola postoupili Petr Pavel a Andrej Babiš, kteří od začátku patřili mezi favority. V prvním kole obdrželi oba kandidáti téměř shodný počet hlasů, Petr Pavel zvítězil se 35,4 procenty hlasů, Andrej Babiš získal 34,99 procent. Ve druhém kole se rozdíl mezi oběma kandidáty zvětšil a nově zvoleným prezidentem se stal Petr Pavel se ziskem 58,32 procent hlasů.
Petr Pavel nahradil ve funkci Miloše Zemana, který vyhrál prezidentské volby v letech 2013 a 2018. Pětiletý mandát vypršel Zemanovi 8. března 2023, Pavel nastoupil do úřadu 9. března, kdy proběhla jeho inaugurace.
Další termíny voleb
- Volby 2027: Volební prázdniny – pokud všechny volby proběhnou v řádném termínu, občané v tomto roce nepůjdou k volebním urnám
- Volby 2028: Senát, prezident a krajská zastupitelstva
- Volby 2029: Evropský parlament a Poslanecká sněmovna
- Volby 2030: Senát a obecní zastupitelstva
- Volby 2031: Volební prázdniny
- Volby 2032: Senát a krajská zastupitelstva
- Volby 2033: Prezident a Poslanecká sněmovna
Jednodenní volby
Aktuálně se při každých volbách otevírají volební místnosti na dva dny – v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu potom od 8 do 14 hodin. Už od roku 2026 to ale mohlo být jinak. Vláda nejprve podpořila novelu zákona a nový předpis o správě voleb. Ve vládnoucí pětikoalici však nebyla shoda na konkrétním datu, přičemž výhrady měla také opozice. Z novely volebního zákona byla proto nakonec tato nejzásadnější změna vyjmuta.
S návrhem přišlo ministerstvo vnitra, které také upozornilo na skutečnost, že Česká republika je poslední zemí EU se dvěma volebními dny. Kromě úpravy volebních dnů se v návrhu řešilo také určování termínů voleb nebo pravidla pro tvorbu volebních okrsků.
Druhy voleb v Česku
Volby do Senátu
Senát má celkem 81 členů, přičemž každý z nich je zvolen v jednom z 81 volebních obvodů. Voliči volí jednou za dva roky ve třetině obvodů. Jednou z podmínek je, že kandidátovi musí být alespoň 40 let.
Senátní volby jsou dvoukolové, pokud ale jeden z kandidátů v prvním kole obdrží více než 50 procent, automaticky získá křeslo senátora. Případné doplňovací volby se v daném obvodě mohou konat i mimo pravidelný termín. Mandát je šestiletý.
Více: Jak volit do Senátu? >>>
Komunální volby
Volby do obecních zastupitelstev se konají každé čtyři roky. Voliči v nich vybírají své zástupce do zastupitelstev obcí, měst a městských obvodů. Počet volených zastupitelů se v každé obci liší – stanovuje se podle počtu obyvatel. O mandát mohou ve volbách usilovat kandidáti starší 18 let, podmínkou je trvalé bydliště v příslušné obci.
Více: Jak volit v komunálních volbách? >>>
Volby do Poslanecké sněmovny
U voleb do dolní komory Parlamentu České republiky vybírají voliči 200 poslanců. Pokud se nevyhlásí předčasné volby, odehrávají se volby každé čtyři roky. Spodní hranice věku pro možnost kandidatury je 21 let. Politické strany sestavují kandidátky pro jednotlivé kraje a Prahu, v rámci jedné kandidátní listiny mohou voliči kroužkovat.
Více: Jak volit do Poslanecké sněmovny? >>>
Prezidentské volby
Od roku 2013 volí prezidenta přímo občané. Zvolený prezident má pětiletý mandát, který je kratší jen v případě abdikace či smrti. Volba probíhá stejně jako v případě senátních voleb, tedy dvoukolově. Na rozdíl od senátních voleb ale všichni Češi volí v jednom obvodu.
Více: Jak volit prezidenta? >>>
Volby do Evropského parlamentu
Evropané si každých pět let volí své zástupce do Evropského parlamentu, který má po „brexitu“ 705 členů. Češi si aktuálně mohou vybrat celkem 21 europoslanců z kandidátek, které jsou sestavené pro celou Českou republiku. Kandidovat mohou občané starší 21 let.
Více: Jak volit do Evropského parlamentu? >>>
Krajské volby
Volby do krajských zastupitelstev jsou výjimečné tím, že do nich nemohou zasáhnout pražští voliči. Zbytek republiky volí jednou za čtyři roky. Kandidovat může osoba, která alespoň druhý den voleb dosáhla věku osmnácti let. Podmínkou je trvalé bydliště v obvodu daného kraje.
