Úzkost a deprese jsou dvě rozdílné věci, trpět ale můžete oběma naráz

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR se v psychiatrických ambulancích v roce 2021 léčilo z celkového počtu pacientů přibližně 14 procent s depresivní epizodou a přibližně 37  procent s úzkostnými poruchami. Depresí i úzkostnými poruchami onemocní celosvětově dvakrát častěji ženy než muži.

Kdy se z úzkosti stává nemoc?

Úzkost a strach jsou běžné emoce, které mají za normálních okolností ochranný význam. "Úzkost začneme považovat za chorobnou, pokud trvá příliš dlouho, její příznaky jsou hodně intenzivní, objevuje se často a v situacích, kdy člověku nehrozí reálné nebezpečí,“ vysvětluje MUDr. Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

Jak poznat zda potřebuji psychologa či terapeuta? Podívejte se na video:

Příznaky úzkosti bývají tělesného (např. třes, pocení, sucho v ústech, obtíže s dýcháním, rudnutí, bušení srdce, pocity mravenčení, bolesti žaludku, únava, nevolnost, závratě) i psychického rázu (např. nesoustředěnost, nespavost, snížení libida).

Lidé trpící chorobnou úzkostí ji často zaměňují za nějaké tělesné onemocnění a často si pro nerozpoznaný úzkostný stav volají rychlou záchrannou službu. Ta je odveze do nemocnice, kde je dotyčný podrobně tělesně vyšetřen. Podle doktorky Trdlové může být závěrem v lékařské zprávě např. stav po panické atace či neurocirkulační astenie, což je forma panické ataky projevující se obtížemi v oblasti srdce a krevního oběhu. Velmi častým důvodem pro výše uvedené konání je bolest na hrudi, která může být laikem zaměněna za srdeční infarkt, a na to navazující strach ze smrti.

Máte depresi?

„Deprese je chorobný stav charakterizovaný patologicky pokleslou náladou po většinu dne, nezájmem o aktivity, které člověk rád provozuje či nadměrnou unavitelností. Příznaky musí trvat alespoň 14 dní. Lidé s depresí se mohou vinit za věci, které neudělali, mohou si přestat věřit v situacích, které dříve zvládali, také se objevují potíže se spánkem, mění se chuť k jídlu, zhoršuje se soustředění. Tito lidé mohou mít pocit, že mají poruchy paměti (tzv. pseudodemence). Bývají přítomny myšlenky na sebevraždu,“ popisuje toto často zmiňované duševní onemocnění psychiatrička Lenka Trdlová.

Co patří mezi úzkostné poruchy?

Mezi úzkostné poruchy řadíme např. fobie (strach z veřejných prostranství, z cestování veřejnými prostředky, strach být středem pozornosti, ze zubního ošetření, z přítomnosti krve, uzavřených prostor, pavouků, atd.), panickou poruchu, generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně-kompulzivní poruchu.

Generalizovaná úzkostná porucha (zkratka GAD) je charakterizována stálou „volně plynoucí úzkostí“. Člověk, který onemocněl GAD, se neustále zaobírá „katastrofickými scénáři“, např. že se někomu z rodiny něco stane, že on či příbuzní onemocněli vážnou chorobou, že v práci něco nestihl nebo udělal špatně. Pokud tímto onemocněním trpíte, do značné míry ztěžuje vaše fungování a výkonnost.

Může se ovšem stát, že onemocníte jak depresí, tak i některou z úzkostných poruch najednou.

Léčba je dostupná a úspěšná

Důležité je příznaky těchto onemocnění co nejdříve rozpoznat a co nejdříve je začít léčit. Úzkosti i deprese mohou doprovázet řadu tělesných onemocnění, jak akutních, tak chronických. I proto by psychiatrickému vyšetření měla podle doktorky Trdlové předcházet (nebo být během léčby u psychiatra doplněna) vyšetření tělesného stavu. Při rozhodování o nasazení psychofarmak je totiž dobré znát přidružená tělesná onemocnění i trvale užívané léky.

Deprese a úzkosti se léčí psychoterapií a psychofarmaky. Lékem první volby jsou antidepresiva. U úzkostných poruch lze u akutního zhoršení přechodně užít i benzodiazepiny (např. diazepam, alprazolam, aj.) Benzodiazepiny patří mezi anxiolytika neboli „léky rozmělňující úzkost“. Nebezpečí, které hrozí při jejich dlouhodobém užívání, je riziko vzniku závislosti, u starší populace navíc hrozí při jejich užívání pády. K léčbě GAD u dospělých je také schválen lék s účinnou látkou pregabalin, kterým lze léčit i epilepsii a neuropatickou bolest.

K léčbě přechodných úzkostných nálad, které netrvají déle než 6 měsíců, je v dnešní době s oblibou užíváno i fytofarmakum (Lavekan), které je volně prodejné.

Léčba vede ke zlepšení kvality života nemocných a zamezuje zhoršování onemocnění. Proto se nebojte vyhledat pomoc. Čím dříve, tím lépe. „Častým rizikem těchto neléčených onemocnění je vznik závislosti na alkoholu – jakási „samoléčba“. Alkohol „rozpouští“ úzkost a přechodně může zlepšit náladu. Platí však, že alkohol je jeden z nejsilnějších depresogenů, takže v konečné fázi průběh deprese zhoršuje a úzkost prohlubuje,“ doplňuje psychiatrička MUDr. Lenka Trdlová.