HomeTechnologieVěda

Díky Ross Hedvicekovi a Hany Catalanové vám přinášíme překlad statě PhDr. Douglasse o tajném a choulostivém projektu projektu CIA na ovládnutí lidské mysli. Upozorňujeme, že článek je podstatně delší než obvykle.

Báječný nový (tajný) svět

V roce 1974 začaly z americké CIA unikat informace o choulostivém projektu MKULTRA, který se zabýval ovládáním lidského myšlení. Charakter tohoto projektu byl více poodhalen při kongresním šetření.

Bohužel, jediným evidentním cílem komise Kongresu byla diskreditace a zostuzení CIA, nikoliv snaha poznat, co MKULTRA vlastně je, jaké jsou jeho výsledky či zda na obzoru není nějaké nebezpečí. Veškerá pozornost se věnovala neetickému používání LSD na nic netušících lidech a pokusům o úkladné vraždy, přičemž nebyly identifikovány a zkoumány podstatně informace. Ti, kteří stali v celé projektu, prohlásili, že od poloviny 60. let se od práce ve valné míře upustilo a že veškeré záznamy týkající se projektu byly na příkaz ředitele CIA Richarda Helmse zničeny počátkem roku 1973, tedy těsně předtím než odešel že své funkce.

Projekt MKULTRA byl schválen v dubnu 1953 tehdejším ředitelem CIA Allenem Dullesem. Zrodil se proto, aby čelil zaznamenanému úsilí Sovětu ovládat lidské myšlení. V rozhovoru, který byl zveřejněn v U.S. News & World Report, Dulles popsal podstatu projektu MKULTRA jako "mozkové válčení". Vysvětlil zde, že Rusové "nyní používají metody na zpracování mozku . tak lstivě a natolik odporující našemu způsobu života, že jsme jim v podstatě odmítali čelit. Mozky vybraných jednotlivců, jež se stanou oběťmi těchto metod .jsou zbavené schopnosti vyjádřit své vlastní myšlenky.do mozku jsou ukládány myšlenky nové, které oběť opakuje jako papoušek.Takto zpracování jednotlivci mohou pouze opakovat myšlenky, jež jim byly do jejich mozku uloženy vnější sugesci."

Zvyšující se obavy CIA vyvolaly tyto skutečnosti:

- soudní proces s kardinálem Mindzentym v roce 1949; kardinál se přiznal ke zločinům, jež nemohl nikdy spáchat;

- podobně soudní procesy a veřejná doznání četných komunistických pohlavárů;

- neobvyklé chování amerických válečných zajatců v průběhu války v Koreji (absence jakéhokoliv vedení, téměř žádný odpor, žádné útěky a pozoruhodné vysoké procento zajatců, kteří aktivně spolupracovali se svými vězniteli).

Odborníci že CIA, kteří pracovali na vývinu dokonalejších "pravdivých drog" od počátku druhé světové války ještě v tehdejší OSS (předchůdce CIA), konstatovali - a zcela správné - že Sověti mají zásadní program na ovládání myšlení. Bylo jasné, že pokud CIA nevynaloží větší úsilí k řádně identifikaci této nové hrozby a nebude připravena ji čelit, bude to mít nedozírné následky. Proto se zrodil projekt MKULTRA. Během pěti let měla CIA vyvinuto k praktickému využití šest vlastních drog na ovládání myšlení. Tento program byl však o deset let později potupné zatracen s tím, že se nikdy nedocílilo ničeho, co by stalo za řeč.

Dostáváme se k roku 1999, kdy západní svět dostal svoji první pořádnou lekci o obrovských rozměrech ruských snah a dosažených úspěších v oblasti moderního chemického a biologického válčení (dále jen CW & BW). Prostředkem poznání se stala nová kniha Biohazard od Keňa Alibeka, alias plukovníka doktora Kanatjana Alibekova, bývalého zástupce velitele sovětského projektu biologického válčení (BW). Projekt nesl název BIOPREPARAT. Alibek uprchl do Spojených státu v roce 1992. Ve své knize popsal povahu a rozměry sovětského ilegálního vývojového programu BW, jehož rozsah a dosažené výsledky byly víc než desetkrát větší než odhadovaly i ty nejpesimističtější analýzy rozvědky. Stejně významné bylo i svědectví o rozměrech moderních technologií CW.

O systémovém problémů americké rozvědky a bezpečnostního sektoru vypovídal zejména evidentní nezájem jak o ruské schopnosti v oblasti biologických zbraní, tak i nezájem o ruské výsledky v genetickém inženýrství, směřující k ještě ničivějším zbraním. Alibeka tato skutečnost velice překvapila. "Američané byli přesvědčení, že ruské biologické zbraně už nepředstavují nějaké významnější nebezpečí," napsal v Biohazardu. Navíc američtí experti k tomuto závěru došli, aniž by se povahou tohoto nebezpečí vůbec zabývali či zkoumali, kam až směřuje! Když se Alibek pokoušel vysvětlit důležitost monitorování určitých aktivit, bylo mu řečeno, že pokud není opodstatněný důvod k podezření, pak veškerá činnost v Rusku by se měla považovat za mírumilovnou. Alibek nevěřil svým uším. Sledoval dál ruskou literaturu a nepřestával varovat Spojené státy před nebezpečím. Odpovědi mu bylo upozornění, aby nehovořil proti Moskvě. Řada z vyšších míst zněla: "Možná že k pochybným aktivitám dochází, ale v současné době diplomacie vyžaduje, abychom mlčeli."

Biohazard je od první do poslední stránky děsivou a burcující knihou. Vedle enormní hrozby BW, která je v ní presentovaná, jsem tam však našel ještě něco, co zbystřilo mou pozornost. Na několika stránkách Alibek stručně popisuje jakousi sofistikovanou práci s psychotropními chemikáliemi, jež nespadaly do rámce BIOPREPARATU. Jeho zvědavost o tuto práci byla podnícena přítomnosti záhadného vědce, jehož jméno měl na výplatní listině. Byl to údajně farmakologický génius, jež se neměl k tomu, aby Alibekovi ke své činnosti podal nějaké vysvětlení. Další informace, včetně existence nějakého velkého, přísně tajného projektu Ministerstva zdravotnictví, přiměly Alibeka k tomu, aby se snažil přijít věci na kloub. Pokoušel se o to několik let, avšak vzhledem k až extrémnímu utajení se toho o projektu svého génia moc nedozvěděl. To, co se mu podařilo vypátrat, bylo ale nesmírně důležité z hlediska svého principu: MKULTRA, či spíše jeho protějšek z dílny KGB.

Alibek se nejdříve dozvěděl, že jeho farmakologický vědec pracoval na projektu, jehož tajným domovem je Ministerstvo zdravotnictví. Následovalo zjištění, že tajný projekt je označen speciálními zašifrovanými písmeny, a že "slova začínající na písmeno F. jsou přidělena chemickým zbraním a psychotropním látkám, neboli chování měnícím, biologickým a chemickým činidlům." Potom se dozvěděl, že název projektu KGB byl FLEYTA, a že se jedna o obrovský program sovětské rozvědky na vývoj psychotropních chemických a biologických agentů - drog ovládajících myšlení - jež mohou upravit postoj a změnit lidské chování. Tyto drogy měla KGB používat při "zvláštních operacích."

Tato informace byla pro mne obzvlášť významná, protože přímo z ruského vojenského vědeckého vedení potvrzovala vynakládané úsilí na vývoj drog k ovládání myšlení, jehož počátky jdou ještě před druhou světovou válku, a které v roce 1999 stále existovalo - obrovské úsilí natolik choulostivého rázu, že se ani zástupce velitele projektu BIOPREPARAT nebyl schopen dozvědět o moc víc než to, že existovalo. Bylo to pro mne nesmírně důležité z toho důvodů, že jsem vlastně seděl na hoře informací, které jsem získal během svých pohovoru s bývalým československým vysoce postaveným představitelem, generálmajorem Janem Sejnou, jež v roce 1968 uprchl do Spojených státu. Jeho informace se z valné většiny týkaly sovětských/ruských programu na vývoj drog určených k ovládání myšlení a vlastního operativního využívání psychotropních agentů CW (drog ovládajících myšlení) že strany KGB.

Sejna byl po víc než dvacet let vzácným zdrojem citlivých informací týkajících se komunistických politických a rozvědných operaci. Jeho vysoké funkce jej přivedly na strategickou úroveň politických a rozvědných plánu a akci. Byl členem československé mocenské hierarchie coby první tajemník KSČ na Ministerstvu obrany, náčelník štábu ministra obrany a člen předsednictva, Parlamentu a Ústředního výboru. Též sestavil a řídil sekretariát Rady obrany, která byla ve věcech obrany, rozvědky, kontrarozvědky, zahraniční politiky a hospodářství nadřízeným orgánem Politbyra. Přestože nosil v hlavě úžasné množství neocenitelných informací, hlavní složky amerických rozvědných a politických kruhu jej nenáviděly, neboť se jim nelíbilo, co říkal. Třeba to, že Sovětský svaz je sponzorem, organizátorem, školitelem a finančníkem mezinárodního terorismu, že uvolňování napětí a mírumilovná koexistence jsou pouhými klamnými strategickými tahy a že cílem sovětské nukleární strategie je boj a vítězství v nukleární válce, a proto nebyly vydány žádné zásoby na podporu MAD (americký plán na zničení nukleárních zbraní).

Byl jsem jedním že tři či čtyř lidí, kteří s Sejnou skutečně pracovali na důležitých otázkách. CIA s ním provedla základní pohovory v roce 1968, avšak dbala na to, aby se netýkaly ničeho důležitého. Ptali se jej na úplně nepodstatné taktické záležitosti, jako je počet pušek ve vojenské četě a hodnostní označení v československé armádě. Nikdo se jej třeba vůbec nezeptal na americké válečné zajatce, kteří zmizeli, na sovětské zájmy v oblasti chemických a biologických zbraní, strategické klamání, dlouhodobě plány, mezinárodní obchod s narkotiky, mezinárodní terorismus či na ovládání myšlení - téma tohoto článku. A to navzdory tomu, že v době, kdy Sejna uprchl z Československá, CIA řídil Richard Helms, jež byl silným zastáncem Allena Dullese a projektu MKULTRA.

Se Sejnou jsem se seznámil koncem 70. let a čas od času jsme spolu pracovali téměř dvacet let. Jeho informace byly vždy šokující - nejen vzhledem k jejich vážným důsledkům v oblasti národní bezpečnosti, ale snad ještě víc i proto, že jim americká rozvědná komunita nevěnovala patřičnou pozornost. A navíc, kdykoliv se k relevantním informacím vynořily další zdroje, vždycky jenom podpořily Sejnova tvrzení. Jelikož znal pozadí motivaci a kontroverze z osobní přítomnosti na klíčových jednáních a významných společenských akcích, jeho informace byly také mnohem bohatší než běžné zprávy rozvědky. Společenský i profesně se stýkal se všemi nejvyššími sovětskými vůdci (Chruščev, Brežněv, Suslov, Ponomarev, Grečko atd.), stejně jako s vrcholnými představiteli všech východoevropských satelitních zemí a dalších, jako je například Severní Korea, Čína, Kuba, Severní Vietnam a Laos. (V mě knize Rudy kokain je detailně popsán původ současného problémů s ilegálními drogami - Rusko a Čína - spolu s rolemi různých komunistických vůdců, motivacemi a strategii sovětského kupčení s narkotiky, Družba národů. Je to asi ten nejlepší příklad jedinečných podrobnosti, které Sejná znal a sdílel s těmi, jež chtěli porozumět.)

Než Sejna v srpnu 1997 zemřel, dvanáct let jsem s ním vedl pohovory ohledně jeho vědomosti týkajících se sovětských zájmu a rozhodnutí v oblasti CW a BW, o tom, co se stalo s tisíci nezvěstnými americkými válečnými zajatci z 2. světové války, korejské, vietnamské a studené války a o kagebackem protějšku projektu MKULTRA. Tato témata se prolínají, neboť tisíce nezvěstných válečných zajatců byly že strany KGB použity jako laboratorní pokusná morčata při vývojových programech chemických a biologických zbraní a při zvlášť citlivých programech na vývoj chemických a biologických substancí, jež by mohly být používány v tajných operacích ke změně postoje a k navození změny v chování - to znamená v projektu FLEYTA.

Tyto informace, které jsem čerpal z Sejnova vědomí spolu s množstvím souvisejících informací, byly podle mého soudu ty nejdůležitější, se kterými jsem se za svých víc než třicet let v oblasti národní bezpečnosti kdy setkal. Háček byl však v tom, jak tyto informace prakticky využít. Allen Dulles ten problém znal. Informace byly tak příšerně, tak hnusící se všemu, v co chceme věřit, že lidé prostě nechtějí vědět - platí to i pro na slovo vzaté odborníky v americké rozvědce a v politických kruzích. Alibekova kniha Biohazard byla darem z nebes. Sejna teď už není mezi živými a už mu nic nehrozí. Alibekova kniha přinesla aktuální potvrzení ve věci nesmírně důležitosti, rozsahu a stále trvajícího utajování ruských programu na ovládání lidského myšlení a potenciálu. Nadešel čas všechno sepsat, aby ti, jež mají zájem zamyslet se nad nemyslitelným, to měli k dispozici. Kromě toho si myslím, že je to pro svobodný svět (oblast náboženství, businessu, financí, politiky, vlád a médií) natolik důležité, že to prostě nesmí zůstat nezveřejněné. (Výsledkem je kniha Betrayed; též na Internetu na: 1stbooks.com/bookview/9840.)

Po 11. září je celá věc ještě víc naléhavá. Jak si má člověk vysvětlit naprosto iracionální nenávist ze strany tolika islámských vůdců a neuvěřitelně vysoký výskyt úspěšných akci sebevražedných teroristů? Jak vychází najevo, Sověti měli již ve 20. letech program, podle kterého pronikali do všech hlavních náboženských proudu a jejich výukových center a jejich doktríny či ideologie měnili tak, aby tyto podporovaly sovětskou zahraniční politiku. Tento program byl nesmírně úspěšný a jeho výsledky můžeme například vidět na problémech, se kterými se potýká katolická církev. Sejná objasnil, jak byli Sověti (a jejich východoevropské sesterské rozvědné služby) úspěšní zejména v proniknutí do islámského náboženství, v rekrutování islámských vůdců a v organizování teroristických hnutí, jehož zářným příkladem je PLO. Při plnění všech těchto úkolů byly široce používány drogy na ovládání lidského myšlení a je téměř nemyslitelné, že by nehrály hlavní roli při zpracovávání stoupenců k nesmyslné nenávisti vůči Spojeným státům, což byla také hlavní charakteristika sovětské doktríny, a k posilování vysoce spolehlivě stáje muslimských sebevrahů. Takovéto využití drog nebylo vůbec "průkopnické". Drogy na ovládání myšlení používali Japončí na svých sebevražedných bombardovacích kamikaze a různé druhý sovětských drog byly používány k vystupňování šíleně agresivity vietkongu v průběhu války ve Vietnamu.

Během let spolupráce Sejna ozřejmil, že všechny ty počáteční obavy CIA, které vedly k zahájení projektu MKULTRA, byly naprosto oprávněné. Sovětský program ovládání myšlení má své počátky u NKVD (předchůdce KGB). Chtěli ovládnout lidskou mysl a byli přesvědčení, že chemii toho lze dosáhnout. Tento program učinil veliký krok kupředu po druhé světové válce, kdy se do sovětského zajetí dostali němečtí a italští vědci, kteří též pracovali na ovládání lidského myšlení. Tento sílící potenciál byl CIA dobře znám.

Ano, Mindzentyho doznání bylo dílem drog první generace. Tyto drogy byly také těmi, které přiměly k doznání mnoho komunistických pohlavárů - včetně známých československých komunistů. Byly také použity na amerických válečných zajatcích z korejské války. První generace "přátelských" drog, jež byla vyvinuta ve vědeckých laboratořích československého letectva, byla použita na amerických válečných zajatcích a způsobila, že tito před kamerami zatracovali americkou demokracii a vychvalovali komunismus Severní Koreje. Tyto filmové záběry si v polovině 50. let našly cestu do televizního zpravodajství a byly odvysílaný po celých Spojených státech.

V roce 1957 byl za vlády Chruščeva celý program ovládání myšlení přesměrován. V minulosti se soustředil na kontrarozvědku a doznání při výsleších. Nyní měl pracovat ve prospěch nové ruské zahraniční politiky. Vše šlo jako na drátku. Tak rychle, že se v roce 1964 druhým ředitelem programu stal Boris Ponomarev, šéf mezinárodního aparátu.

Během několika dalších let se vývoj a aplikace rozšířily natolik, že Sověti v roce 1967 konstatovali, že nikoliv nukleární zbraně, ale chemické a biologické zbraně (tak byly drogy na ovládání myšlení a narkotika klasifikovány) jsou zbraněmi budoucích válek. V této době bylo rozhodnuto o zásadním dvacetiletém vývojovém programu. Jeho cílem se stal vývoj kmenů kvalitativně nových biologických a chemických zbraní. Zároveň se zahájením tohoto programu byla část týkající se ovládání myšlení vyjmuta a oddělena. Přešla exkluzivně do kompetencí KGB. Nový šéf KGB Andropov spolu se Suslovem (ideologicky mozek a ten, jehož Sejná považoval za nejzrůdnějšího že všech komunistických pohlavárů) zorganizovali převedení veškerého řízení myšlení ovládajících programu, přičemž při procesu eliminovali Ponomarevovu roli v dalším vývoji a schvalovací operační pravomoce, jež předtím spadaly do kompetencí různých sekretariátu ústředního výboru. Je vysoce pravděpodobně, že drogy na ovládání myšlení byly použity k vynesení Andropova do funkce generálního tajemníka v roce 1982 a že jsou dílem zodpovědně za obrovský nárůst moci KGB a jejího vlivu během transformace SSSR-Rusko v období 1989-91.

Do roku 1968, kdy Sejna uprchl do Spojených státu, existovalo již přes dvacet druhu drog ovládajících myšlení, jež byly vyvinutý a z nichž většina se již prakticky využívala. Většinou tyto drogy nebyly jednoduše tablety, které by kouzelné změnily postoj či chování. Takové účinky většina z nich nemá. Používají se spíš ve spojení s pečlivě připravenými psychologickými akcemi. Tyto drogy jsou "facilitatory". Jsou vazelínou, která je zapotřebí, aby se kolo otáčelo. V některých případech - drogy používané k navození deprese či nedostatku motivace - účinkují dobře samy o sobě. Všeobecně je však lepší pohlížet na ne jako na nástroje usnadňující operaci a zvyšující pravděpodobnost jejího úspěchu. Drogy mohly být podávány ve formě tabletky přidané do nápoje, prášku, který se jednoduše sklepl z rukávu do vzduchu, nebo jako sprej. Dnes mohou být zakódovaný do nějakého organismu, jež je poté použít jako "dopravce", mohou být též předány vytištěným textem na papírů nebo přimíchány do léků, soli či cukru. Samotná aplikace drog se do roku 1968 stala stěžejním problémem, na který byl zaměřen hlavní vývoj. Byla to také doba, ve které přicházely na svět velice pokrokové technologie, jako například využívání neuropeptidu, nízkomolekulárních hmotných proteinů a genetická manipulace s organismy, které se staly centrem zájmu výzkumu a vývoje.

Škála potenciálu získaného do roku 1968 je zřejmá z různých hovorových názvu, jež při neformálních diskusích padaly mezi řádně prověřenými funkcionáři. Jak již bylo zmíněno, existovaly drogy, které se používaly k tomu, aby se lidé přiznali ke zločinům. Trochu odlišný druh drog se používal na "rozvázání jazyka". Jejich použití umožnilo, že lidé volně hovořili na téma, o kterém by jinak nikdy otevřené nemluvili. Určitě drogy byly používány k navození přátelství a spolupráce. Tyto se většinou používaly ve spojení se správným pobízením že strany psychologických specialistů rozvědky. Nepřátele a "nevěřící Tomášové" se tímto způsobem měnili na přátelé a podpořila se tak spolupráce při různých jednáních.

V jiném směru existuje několik druhu drog, které fungují samy o sobě a jež byly vyvinutý k tomu, aby způsobily "sebezničující" kolaps vedení. Patří sem drogy, které navozují silnou agresivitu, takové, jež přinášejí zmatení myslí, ty, jež ovládnou rozhodovací procesy u člověka a ty, jež zapříčiní, že lidé bezmyšlenkovitě říkají co mají na myslí, aniž by brali v úvahu následky takového jednání - jistý recept na to, aby politik úspěšně zdiskreditoval sám sebe.

Existují též drogy určené k použití proti shromáždění nebo skupinám lidí. Patří sem droga rozptýlená do vzduchu, která lidí destabilizuje a navodí chaotické chování. Lidé se začnou chovat jinak, nejprve se projevují charakteristickými rysy lidí, kteří vypili příliš mnoho alkoholu, poté jsou z nich hluční opilci a pak jednoduše začnou bláznit. Může se to zdát přehnané, dokud ovšem nezvážíme skutečný příklad takovéto situace, ke které došlo v roce 1951 v malé francouzské vesničce Pont-Saint-Esprit na řece Rhone, kdy se jednoho večera u stovek řádných občanů začaly jevit známky šílenství.

Další druh drog narušuje lidskou schopnost racionálně a logicky uvažovat, jiný zase lidí demoralizuje a dává jim pocit marnosti a beznaděje. Seznam je impozantní, hrozivý a znepokojivé dlouhý.

Všechny tyto drogy se v době Sejnova útěku operačně používaly. Agresivní droga byla například dána generálovi československého letectva, kterého se chtěli Sověti zbavit. Byla mu podána při obědě. Po obědě tento generál, ač profesionál, úplně ignoroval špatně počasí, nasedl do svého letadla a letěl na schůzi do Prahy. Cestou se zřítil. Konec problémů.

Droga rozvazující jazyk byla bulharskou rozvědkou podána britskému bankéři. Tímto způsobem se bulharský vůdce Todor Živkov předem dozvěděl o britském rozhodnutí devalvovat libru. Sejna se při obědě Živkova ptal po zdroji této informace. Živkov odvětil: "My jsme velmi konzervativní. Nemusím presidenta banky přece verbovat. Stačí, když si se mnou dá oběd. Pohodlně se usadím a nechám ho, aby mi o všech britských plánech vyprávěl."

Tyto drogy, které rozvazovaly jazyk, se staly často používaným nástrojem ve vědecké špionáži. Čeští a sovětští vědci řekli specialistům z rozvědky co potřebují vědět a kdo na Západě by byl dobrým zdrojem takové informace. Rozvědka vyhodnotila situaci, vybrala ten nejlepší "zdroj" a našla vhodnou konferenci, na kterou by mohl být dotyčný americký či evropský "zdroj" pozván. Rozvědka také dodala východoevropského vědce, který hovořil tím kterým jazykem a dobře rozuměl všemu, o čem byla řeč. Pracovníci rozvědky doprovodili východoevropského vědce na daně místo schůze, šikovně vmanipulovali západního vědce ke společně neformální večeři či obědu, kdy mu pak osvědčeným způsobem podali tu správnou drogu. V průběhu večeře či oběda se rozvíjela diskuse a informace se jen hrnuly. Na tomto druhu tablety je nejlepší to, že "zdroj" si druhý den nevzpomíná na nic, co předtím řekl.

Tyto drogy se také staly dobrým zdrojem k vydírání a politické rozvědce. Byly například použity na personálu Kongresu a na členech politických a dělnických delegací, kteří navštívili Československo. Hosté pod vlivem drog otevřené hovořili a problémech ve svých stranách a slabostech svých šéfů. Zajímavým aspektem některých těchto drog bylo, že mohly být podány celé skupině - třem nebo čtyřem lidem v delegací - a všichni se rozhovořili, každý chtěl svým dílem "trumfnout" vyprávění svého kolegy. Všechny informace byly pečlivě vyhodnoceny a uschovány pro budoucí využití v ovlivnovacich a vydíračích akcích.

Drogy k navození přátelství a spolupráce se používaly k ovládání různých organizací, například Světové řadu míru a Skupiny 15 národů za odzbrojení. Často byly používány proti jejich spojencům při vyjednáváních. Sejná uvedl několik akci proti zástupcům že Severního Vietnamu, kteří v Praže často žádali o větší vojenskou pomoc. Vietnamci své plány vždycky udržovali v tajnosti, dokud se jim ovšem nepodaly ty správné drogy. Potom z nich Češi požadované informace bez námahy dostali. Sejná se smíchem vzpomínal, jak Vietnamci během problematického vyjednávání po zvýšené dávce drog ustoupili a souhlasili s českým postojem. Když se pak vrátili do Hanoje, pěkně to prý od svých nadřízených schytali.

Jedna z přátelských drog, často používaná k proměně ruských nepřátel na spojence, fungovala následovně. Češi pozvali problémového jednotlivce na jedno či dvoutýdenní konferenci do Československá, jež nebylo považováno za "nepřítele". Potřebná přátelská droga pak byla daně osobě dva dny, obvykle při snídani, podávána. Dalších několik dní se dál podávaly drogy a specialisté rozvědky se neustále zdržovali v přítomnosti daně osoby a vkládali ji do hlavy myšlenky a koncepty namířené tak, aby ji odvedli od problémů, které měla s Rusý a aby se ji v hlavě uložila zcela opačná perspektiva. Během čtyř nebo pěti dnů tato osoba v sobě již déle nepřechovávala nepřátelský postoj vůči Rusům. Stal se z ní "nový člověk", tolerantní a většinou velice přístupný.

Jak by se dalo očekávat, čas od času se vyskytly problémy. Někdy se droga vymkla z ruky a hrozilo, že dojde k nějaké nepříjemné situaci. Proto se věnovala značná pozornost vývoji drog, jež by sloužily jako protidávka, a dalším operačním pomůckám jako je alkohol, aby se zamaskovala špatná reakce na podanou drogu. Při důležitých operacích byl navíc nablízku schopny lékař rozvědky, který mohl vznikly problém ihned řešit.

Výsledky ruského protějšku amerického projektu MKULTRA, jehož uvedené příklady jsou jen malou ukázkou, mohou být těžko stravitelné. Zejména pro ty, kteří nejsou zběhlí v možnostech současné neurofarmakologie. Technický jsou tyto výsledky velice realistické, zejména když známé okolností vývojového programu v Sovětském svazu. Do těchto okolností patří možnosti spolupráce s prvotřídními světovými vědci, přednostní využívání lékařských zařízení, okamžitý přístup ke schopným farmakologům včetně těch v Západní Evropě, a co je nejdůležitější, neomezený přísun lidských pokusných morčat bez jakýchkoliv restrikcí co do nakládání s nimi. Zde je spojitost s nezvěstnými válečnými zajatci a dalšími vězni.

Realita potenciálu farmakologických drog na ovládání myšlení byla americké lékařské komunitě tak dobře známá, že se v lednu 1961 na kalifornské lékařské fakultě v Saň Francisku konalo symposium s názvem "Ovládání myšlení". Ve svém úvodním referátu děkan Dr. John Saunders hovořil o obrovském potenciálu farmakologického ovládání myšlení a konstatoval, že narůstají vážně obavy z jeho možného zneužívání. "Zejména mezi těmi starostlivými lékaři panuje silný pocit znepokojení," řekl. "Máme zde k dispozici, k rozumnému či nerozumnému použití, rostoucí řadu prostředků, které ovlivňují lidské bytosti. Za účelem modifikace chování jednotlivce je nyní možné působit přímo na něj, kdežto v minulosti se tak dělo modifikací jeho prostředí."

Byla to přesně tato schopnost modifikovat specifickými směry chování a postoje, jež se stala cílem projektu MKULTRA z dílny CIA, a jak nyní víme, i projektu FLEYTA z dílny KGB. Vzhledem ke stručnému zdůvodnění, které podal Allen Dulles v roce 1953 a vzhledem k pozdějšímu úsilí utajit povahu a výsledky programu jak CIA tak KGB, není vůbec snadné tuto skutečnost přijmout. Přesto stojí zato se nad ní pozorně zamyslet. Důsledky jsou děsivé vážně, nebo by mohly být, pro vůdci osobnosti v businessu, financích, politikách, vládách, náboženstvích, a ano, i pro rozvědku a státní politiku na celém světě.

Už varování je dostatečným zabezpečením.

PhDr. Joseph D. Douglass Jr. je autorem knihy Betrayed: America´s Missing POWs (Podvedeni: Nezvěstní američtí váleční zajatci), která je v elektronické i tištěné verzi v originále k dostání na 1stbooks.com/bookview/9840. Originál má 472 stran.

[Joseph D. Douglass Jr., PhDr. (překlad: Hana Catalanová) - 10. 1. 2003]

Komentáře 16.02.2003 Znám už dlouho české přísloví - Šťoura 15.01.2003 Ale kdepak srandu, tady jde př - Pedro 13.01.2003 Po přečtení mam takovy divny p - Ctibor Novák 11.01.2003 Tý hacký á carký jsou táký pók - rei 11.01.2003 Nostalgie po Velkém nepříteli - Naia   10.01.2003 Hmm, takže člověk už zná smysl - Ametyst 10.01.2003 Chtelo by si to po porekladu a - 10.01.2003 jsem rád, že má tyto informace - rudas		Přidat komentář   Doporučit článek   Tisknout  Hodnocení Jako ve škole | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | Průměrná známka 1.48