Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPutin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.
Putin kritizoval rozšiřování NATO a o zemích na východním křídle Aliance řekl, že „se zřejmě domnívají, že to všechno nějak odpovídá jejich národním zájmům, bojí se velkého Ruska“.
„Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance. Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl.
„Pobaltí, straší i Čechy. Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl také v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu. Putin stejně mluvil i před invazí na Ukrajinu v únoru 2022, kterou opakovaně popíral jako smyšlenou.
Je nemožné na Ukrajině prohrát, Polsko či Lotyšsko nás nezajímá, řekl Putin
|
Na Ukrajině chráníme naše lidi, řekl Putin
Rusko podle Putina nemá žádné agresivní záměry a nikdy by nezačalo s nepřátelskými akcemi na Ukrajině, kdyby tam nebyl spáchán státní převrat. „Co teď děláme v rámci speciální vojenské operace? Chráníme naše lidi žijící na našich historických územích,“ řekl.
Sousední zemi znovu obvinil, že válku vyvolala v roce 2014, když poslala ozbrojené síly do východoukrajinského Donbasu, kde Rusko - po svržení proruského prezidenta a po anexi ukrajinského Krymu - rozdmýchalo povstání separatistů proti nové ukrajinské vládě. Tehdy Putin ujišťoval, že nemá zájem o další části Ukrajiny.
Při zahájení invaze v roce 2022 vyhlásil, že hlavními cíli „speciální vojenské operace“, jak tehdy Moskva vpád do sousední země označovala, jsou „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny. Kyjev a Západ podobná tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území.
Russian propagandists want to "restore historical justice" by capturing Finland, Poland, Baltic States and Alaska. Serbia will join voluntarily, they believe. https://t.co/tCtpa1sAle
Při rozhovoru s piloty Putin tvrdil, že členské země NATO v čele se Spojenými státy mají mnohonásobně větší výdaje na obranu než Rusko. Citoval přitom data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2022 - tedy první rok ruské invaze na Ukrajinu.
„Devětatřicet procent světových výdajů připadá na Spojené státy. A Rusko - 3,5 procenta. A my co? S přihlédnutím k tomuto poměru se pustíme do války s NATO? To je prostě nesmysl,“ řekl Putin. Na podzim minulého roku přitom připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se v Rusku zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP).
Putin ve volbách dostal 87 procent. Jdeme správným směrem, prohlásil
|
Zemím, které Ukrajině plánují dodat vojenské letouny F-16, prezident vzkázal, že Rusko tato letadla zničí, „stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů“. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny či z jiných zemí, řekl ruský vůdce.
Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky letounů F-16, od nichž si Kyjev slibuje zajištění kontroly ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů má dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.
Ukrajina dlouhodobě žádá Západ o poskytnutí letadel. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters ve středu řekl, že první stroje očekává Kyjev v příštích měsících. Podle některých médií však zatím například kvůli špatné znalosti angličtiny zaostává za plánem potřebný výcvik ukrajinských pilotů.
Rusko kdysi vyvracelo i útok na Ukrajinu
Prohlášení ruského prezidenta, že Rusko nemá důvod bojovat se zeměmi NATO, jsou podobná s tvrzením Kremlu z přelomu let 2021 a 2022, že ruská armáda nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu.
Přesto Rusko 24. února roku 2022 zahájilo na rozkaz Putina invazi na Ukrajinu poté, co předchozích osm let podporovalo proruské separatisty ve válce s ukrajinskými silami na východě země. Válka si vyžádala desítky tisíc zabitých a zmrzačených vojáků na obou stranách, tisíce obětí mezi civilisty a miliony lidí vyhnala z domovů.
