Oxid siřičitý
Oxid siřičitý (SO2) byl hlavním problémem znečišťování a kvality ovzduší v období před rokem 1989. K razantnímu poklesu jeho emisí (téměř o 90 % v porovnání let 1990 a 2006) došlo v 90. letech díky instalaci odsiřovacích zařízení a odlučovačů popílků, rekonstrukcí kotelních zařízení apod. Dříve byly emise SO2 zodpovědné za vznik tzv. kyselých dešťů, které se například podílely na zničení lesních porostů v Jizerských a Krušných horách. SO2 je nejvíce produkován skupinou zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1 - 84 %). Emise SO2 klesají i z dopravy, což souvisí hlavně s omezením obsahu síry v motorové naftě. Méně jasná je emisní situace malých zdrojů – zde záleží zejména na podmínkách tepelné sezony a použitém palivu k vytápění. V posledních letech emise SO2 z malých zdrojů stoupají, což souvisí zejména s částečným návratem obyvatel k vytápění tuhými palivy.
Nařízení vlády č. 417/2003 Sb., stanovuje národní emisní strop pro SO2 na 265 kt/rok. Tohoto stropu by mělo být dosaženo v roce 2010. Podle současných prognóz je Česká republika schopna tento strop k danému roku dodržet. Nicméně národní emisní stropy pro rok 2020 budou mnohem přísnější a až několikanásobně nižší. Současná intenzita poklesu až stagnace emisí je proto varujícím faktem.
Nařízení vlády č. 417/2003 Sb., stanovuje národní emisní strop pro SO2 na 265 kt/rok. Tohoto stropu by mělo být dosaženo v roce 2010. Podle současných prognóz je Česká republika schopna tento strop k danému roku dodržet. Nicméně národní emisní stropy pro rok 2020 budou mnohem přísnější a až několikanásobně nižší. Současná intenzita poklesu až stagnace emisí je proto varujícím faktem.