Válka na Ukrajině ONLINE: Rozšíření EU o Ukrajinu a Moldavsko stabilizuje naše okolí, prohlásil Fiala

Šojgu nařídil zrychlit a zvětšit dodávky zbraní pro válku s Ukrajinou

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil zrychlit dodávky zbraní pro vojska účastnící se invaze na Ukrajinu. Na frontu také má podle něho zamířit více bojové techniky. Šojgu podle resortu obrany jednal s vojenskými veliteli, přičemž mu zprávu o situaci na bojišti podal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který je za operaci na Ukrajině odpovědný.

Rusko hlásí sestřelení několika dronů, zasažena byla rafinérie

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle médií byla zasažena ropná rafinérie v Rjazaňské oblasti, kde vypukl požár. Za tímto útokem podle zdrojů RBK Ukrajina stála ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno uvedlo, že zneškodněny byly tři drony nad Voroněžskou oblastí, jeden nad Rjazaňskou a po jednom nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. O případných škodách se ve svém hlášení nezmínilo. Gubernátor Voroněžské oblasti Aleksandr Gusev podle ruskojazyčného servisu BBC informoval, že trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily tři obytné domy, na kterých poničily okna, fasády nebo dveře.

Při ruském vzdušném útoku zahynuli v Oděse tři lidé, uvedl oblastní činitel

Tři lidé zahynuli a další tři utrpěli zranění při ruském vzdušném útoku na jihoukrajinské město Oděsa. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Invazní armáda podle něj zaútočila na přístavní město balistickými střelami a poškodila civilní infrastrukturu. Další podrobnosti nesdělil.

Zelenskyj poděkoval české vládě za urychlení české muniční iniciativy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na sociální síti X poděkoval české vládě a jejímu předsedovi Petrovi Fialovi za urychlení české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která se už déle než dva roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době přicházely zprávy, že ukrajinským vojákům dochází munice.

„Setkal jsem se dnes s předsedou (ukrajinské) vlády Denysem Šmyhalem, abychom jednali o podrobnostech o dodávkách zbraní a munice a také o naší relevantní práci s partnery. Premiér mě informoval o stavu jednání a plnění rozhodnutí,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti. „Jsem vděčný zejména české vládě a předsedovi vlády Petrovi Fialovi za urychlení iniciativy týkající se dělostřelecké munice,“ dodal.

Ukrajinu přijmou do NATO až poté, co vyhraje válku, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Ukrajina bude přijata do Severoatlantické aliance až poté, co vyhraje válku, kterou proti ní před více než dvěma lety rozpoutalo Rusko. Zelenskyj to uvedl při setkání důstojníky, kteří podstupují výcvik podle aliančních standardů. Setkání se zúčastnil také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na video ze schůzky, které prezident zveřejnil na sociální síti.

O den dříve na společné tiskové konferenci se Zelenským v Kyjevě dal Stoltenberg najevo, že neočekává od červencového summitu ve Washingtonu, že by Ukrajina dostala pozvání do aliance. Na takovém kroku by se totiž muselo shodnout všech 32 členských zemí.

„Podle mého osobního názoru se dostaneme do NATO, až když zvítězíme. Nepředpokládám, že by nás během války přijali do NATO. Pro některé z členů by to bylo riziko, jiní jsou prostě vůči tomu skeptičtí,“ řekl šéf státu. Podle Zelenského je vstup politickou otázkou „a aby politicky Ukrajinu přijali do aliance, je potřebné vítězství“, dodal. Potom se už podle ukrajinského prezident nikdo nebude ptát, zda země dodržuje aliančními standardy a jaká je úroveň jejích ozbrojených sil.

Za jednu z příčin války prezident pokládá skutečnost, že Ukrajina v aliance nebyla. Přispěla k tomu skepse některých členů NATO, ale také to, že je Rusko velice intenzivně zpracovávalo. Moskva dělala vše, aby Ukrajinu nepřijali nejen do NATO, ale ani do Evropské unie, aby brzdila rozvoj sousední země ve snaze udržet si v ní vlastní vliv, prohlásil Zelenskyj.

Moskevský soud vzal do vazby pětici podezřelých ze zničení vrtulníku

Moskevský soud vzal do vazby čtyři mladíky a dívku, obviněné ze zapálení vrtulníku Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo v noci na 26. dubna. O zničení vrtulníku v Moskvě minulý pátek informovala na telegramu ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje, aniž by se k zodpovědnosti za akci přímo přihlásila.

Stanislav Chamidulin, Daniil Jamskov, Nikita Bulgakov, Roman Jakovec a Anastasija Molčalinová čelí podle sdělení soudu obvinění ze spáchání teroristického činu v organizované skupině. Za to jim v případě odsouzení hrozí až 20 let vězení.

Podle informací ze sociálních sítí je nejmladší devatenáctiletá Molčalinová, nejstarší jsou dvaadvacetiletí Jamskov a Bulgakov. Pocházejí z různých ruských regionů. Chamidulina podle vyšetřovatelů zverbovaly ukrajinské tajné služby a ten pak za peněžní odměnu zlákal na internetu další ruské občany pro svůj plán.

Vrtulník podle ukrajinské rozvědky používala ruská armáda při svém tažení proti Ukrajině při podpůrných operacích. Ruská média tvrdí, že šlo o stroj sloužící k hašení požárů.

Premiér Petr Fiala na konferenci 20 let Česka v EU zopakoval českou podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko. Stabilizuje to naše okolí, řekl na konferenci. Za aktuální výzvy v EU považuje Fiala hlavně konkurenceschopnost a bezpečnost včetně energetické. Apeloval na nezávislost v takzvaných kritických odvětvích. Členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí, konstatoval premiér. Připomněl, že EU dává Česku bezpečnostní garance a pevně ji ukotvuje na Západě.

Úlomky jedné z raket, která 2. ledna dopadla na Charkov, pocházely ze severokorejské balistické rakety řady Hwasong-11. Uvedli to ve zprávě, kterou následně zveřejnila agentura Reuters, pozorovatelé OSN výboru Rady bezpečnosti.

Ukrajinu poprvé od začátku invaze navštívila členka britské královské rodiny

Manželka britského prince Edwarda, vévody z Edinburghu, Sophie navštívila Ukrajinu, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským i s jeho manželkou Olenou. S odkazem na Buckinghamský palác o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se jedná o první návštěvu britské královské rodiny od začátku ruské invaze.

Devětapadesátiletá Sophie, manželka nejmladšího bratra krále Karla III., uskutečnila nečekanou návštěvu jménem britského ministerstva zahraničí, aby projevila solidaritu s lidmi zasaženými válkou. Cestu uskutečnila v rámci své práce na podporu obětí sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem, uvedl palác v prohlášení.

„Je pravda, že ženy a dívky platí nejvyšší cenu, pokud jde o lidské náklady, pokud jde o způsob, jakým jsou zasaženy, způsob, jakým mohou být použity jako válečné zbraně,“ uvedla v projevu během návštěvy Sophie. “Znásilnění se používá k ponižování, pokořování a ničení a my se musíme lépe snažit tomu zabránit,“ dodala.

Ruský raketový útok si dnes v Oděse na jihu Ukrajiny vyžádal čtyři mrtvé a tři desítky raněných, uvedla tamní média.

Rusové útočili raketami na Oděsu, bombami na Charkov, úřady hlásí raněné

Při výbuchu ruské rakety v Oděse na jihu Ukrajiny utrpělo zranění osm lidí, uvedla dnes média s odvoláním na místní úřady. Terčem ruských bomb se stalo druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země, kde zranění utrpěla jedna žena, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram.

„Nepřítel podnikl raketový útok na Oděsu. Podle předběžných informací bylo zraněno osm lidí. Poškozeny jsou obytné domy a civilní infrastruktura. Na místě pracují záchranné složky,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper podle agentury Interfax-Ukrajina.

Důstojník bundeswehru přiznal špionáž pro Rusko, prý se bál jaderné eskalace

Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se dnes u soudu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině, řekl podle agentury DPA v první den svého procesu před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu.

Zhruba ve stejném období navázal kontakt s pravicově populistickou stranou Alternativa pro Německo (AfD) a zažádal o členství v ní, vypověděl dnes dále muž, který je obžalován ze zvláště závažné špionáže ve prospěch Ruska. Podle údajů soudu byla jeho žádost v červenci 2023 schválena. Obžalovaný řekl, že předtím kontaktoval i krajně levicovou stranu Levice. Odradilo ho prý ale její zásadní odmítání bundeswehru.

Macron chce bránit Evropu francouzskými jadernými zbraněmi

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti evropské obrany proti hrozbám z Ruska. „Jsem pro otevření této debaty, která musí zahrnovat protiraketovou obranu, odpalování zbraní dlouhého doletu, jaderné zbraně pro ty, kteří je mají, nebo kteří mají na své půdě americké jaderné zbraně,“ řekl Macron v rozhovoru.

„Francie si zachová svou specifičnost, ale je připravena více přispět k obraně evropské půdy,“ dodal. Francie, která má asi 300 jaderných hlavic, je jedinou jadernou velmocí v Evropské unii.

Rusko oznámilo dobytí další ukrajinské vesnice a vylepšení svých pozic

Rusko dnes ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie. Informovaly o tom agentury Reuters, ruský TASS nebo stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Šéf NATO je v Kyjevě, Zelenskyj si stěžoval na pomalé dodávky pomoci

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi. Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice.