Súdánská válka je označení pro probíhající válečný konflikt mezi súdánskou armádou pod vedením generála Abdela Fattaha al-Burhana a Jednotkami rychlé podpory, které vede generál Muhammad Hamdan Dagalo, známý pod jménem Hemedti.[1] Konflikt mezi těmito ozbrojenými složkami Súdánu vypukl 15. dubna 2023 během oslav Ramadánu. Boje započaly v hlavním městě Chartúmu a v regionu Dárfúru. Do ledna 2024 si konflikt vyžádal kolem 13 000[2] až 15 000 životů a až 33 000 zraněných, přičemž jejich počet stále roste.[3] K prosinci 2023 bylo nuceno opustit své domovy 6 milionů obyvatel a dalších více než 1,5 milionu uprchlo do okolních zemí.[4] V regionu Dárfúru se Jednotky rychlé podpory dopouští rozsáhlého masakru na etniku Masalitů.[5][6]

Súdánská válka
Vojenská situace v Súdánu k 19. 12. 2023.      Kontrolováno súdánskou armádou a spojenci      Kontrolováno Jednotkami rychlé podpory      Kontrolováno SPLM-N (al-Hilu)      Kontrolováno SLM (al-Nur)
Vojenská situace v Súdánu k 19. 12. 2023.
     Kontrolováno súdánskou armádou a spojenci
     Kontrolováno Jednotkami rychlé podpory
     Kontrolováno SPLM-N (al-Hilu)
     Kontrolováno SLM (al-Nur)

Trvání 15. dubna 2023 – ...
Místo Súdán
Stav probíhající
Strany
Insignie súdánské armády Súdánská armáda


Spojenci:
Vlajka Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí SPLM-N (Agar)
Vlajka Súdánského hnutí za osvobození SLM (Tambour) (od srpna 2023)
Vlajka Hnutí za spravedlnost a rovnost JEM (od listopadu 2023)
Vlajka Súdánského hnutí za osvobození SLM (Minnawi) (od listopadu 2023)
Údajní podporovatelé:
Vlajka Egypta Egypt
Vlajka Íránu Írán
Vlajka Saúdské Arábie Saúdská Arábie
Vlajka Turecka Turecko
Vlajka Ukrajiny Ukrajina

Znak Jednotek rychlé podpory Jednotky rychlé podpory


Spojenci:
Tamazuj (od srpna 2023)
Údajní podporovatelé:
Vlajka Čadu Čad
Vlajka Keni Keňa
Vlajka Spojených arabských emirátů Spojené arabské emiráty
Znak Libyjské národní armády Libyjská národní armáda
Znak Wagnerovy skupiny Wagnerova skupina

Vlajka Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí SPLM-N (al-Hilu) (od června 2023)
Síla
110 000 až 120 000 70 000 až 150 000 není známo

Oběti:
13 000 až 15 000 zabitých
33 000 zraněných
6 milionů osob opustilo své domovy
1,7 milionu uprchlíků do jiných zemí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boje vypukly poté, co Jednotky rychlé podpory vedly koordinovaný útok na státní cíle. Následovaly bitvy o největší města Chartúm a Omdurmán. Vláda Súdánu byla během bojů eskortována do přístavního města Port Sudan u Rudého moře. V květnu 2023 byla na mezinárodní úrovni vyjednána dohoda o příměří z Džiddy v Saúdské Arábii. Ta měla zaručit týdenní příměří pro distribuci humanitární pomoci, nicméně již druhý den byla porušena. Během následujících měsíců došlo k patové situaci a pokračování bojů. K oběma stranám se přidaly dřívější skupiny rebelů. Dvě skupiny ze Súdánského hnutí za osvobození, které vedli Minni Minnawi a Mustafa Tambour, se připojily k súdánské armádě. Tuto stranu si vybralo také Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM). Naopak hnutí Tamazuj se připojilo k Jednotkám rychlé podpory. Vedle toho jednotky frakce Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí pod vedením Abdelaziza al-Hila zaútočily na súdánskou armádu. Postupně jednu ze stran podpořily i jiné státy, které jim zajišťovaly dodávky zbraní a surovin.

Pozadí editovat

Občanské války a konflikt v Dárfúru editovat

Súdán je historicky sužován řadou etnických konfliktů sahajících do dob kolonialismu. Od své nezávislosti z roku 1956 do roku 2005 byla země v téměř nepřetržité občanské válce mezi centrální vládou a jižním regionem země; než došlo k oddělení Jižního Súdánu. Po občanských válkách vypukl na západě země konflikt v Dárfúru, během kterého docházelo k válečným zločinům. Občanské války si vyžádaly 1,5 milionu lidských životů; konflikt v Dárfúru stál život 200 000 lidí a vysídlil 2 miliony dalších. Od své nezávislosti Súdán zažil nejméně patnáct státních převratů a po většinu času mu vládla armáda, spíše než volená vláda.

Islamistický prezident Súdánu Umar al-Bašír, který zemi vládl třicet let od roku 1989 do roku 2019, kdy byl v jiném vojenském převratu svržen, prosazoval právo šaría a utlačoval nearabské obyvatelstvo. Tlak vedl v roce 2003 k pokusu Súdánské osvobozenecké armády (SLA) a Hnutí pro spravedlnost a rovnost (JEM) o převrat, čehož Bašír využil pro vyslání vojsk do Dárfúru. Zde byly státem využity i nevládní arabské milice Džandžavíd. Společně se dopouštěli etnické čistky v Dárfúru. Dne 14. července 2008 prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Bašíra obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných v provincii Dárfúr. 4. března 2009 vydal soud na prezidenta zatykač pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Svržení Bášíra a vojenské převraty editovat

V roce 2013 Bašír oznámil, že milice Džandžavíd reorganizuje do nové státní ozbrojené složky Jednotek rychlé podpory. Jejich vůdcem zůstal Muhammad Hamdan Dagalo, známý pod jménem Hemedti. Jednotky rychlé podpory byly během let obviňovany z hromadného vraždění, znásilňování, mučení a etnických čistek nejméně tří etnik na západě Súdánu. Hemedti za své služby dostal od Bašíra práva na několik dolů na zlato, čímž si zajistil stálý příliv financí. V roce 2017 si Hemedti vymínil nezávislost na ostatních ozbrojených složkách státu. Bašír následně vysílal Jednotky rychlé podpory na potlačování lokálních povstání a také do bojů v jemenské občanské válce a druhé občanské válce v Libyi. V průběhu let Jednotky rychlé podpory navázaly spolupráci s paramilitantní ruskou Wagnerovou skupinou.

V prosinci 2018 vypukla protesty proti Bašírovi súdánská revoluce. Měsíce trvající protesty se Bašír snažil potlačit silou a zavedením represí. V dubnu 2019 ale súdánská armáda se zapojením Jednotek rychlé podpory odstavila Bašíra od moci. Tím začala vláda vojenské junty. Bašír byl uvězněn v Chartúmu, ale nebyl vydán k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Obyvatelé Súdánu pokračovali v protestech požadujících předání vlády civilistům. V červnu 2019 se Jednotky rychlé podpory účastnily masakru v Chartúmu, během kterého bylo zabito kolem sta protestujících občanů a sedmdesát osob bylo znásilněno. V srpnu 2019, po intervenci Africké unie byla sjednána dohoda o vzniku přechodné vlády, ve které budou jak zástupci civilní správy, tak také armáda. Předsedou vlády byl jmenován politik Abdalla Hamdok a řádné volby se měly konat v roce 2023. V říjnu 2021 se ale moci ve vojenském převratu chopila súdánská armáda vedená generálem Abdelem Fattahem al-Burhanem.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku War in Sudan (2023) na anglické Wikipedii.

  1. BARTÁČEK, Jan. Drama v Súdánu: Na krvavý souboj o moc mezi dvěma generály nejvíce doplácejí obyčejní lidé [online]. 2023-04-18 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  2. QAZI, Shereena. More than 13,000 people killed in Sudan conflict: UN. More than 13,000 people killed in Sudan conflict: UN [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. UN humanitarian office raises alarm over fighting in eastern Sudanese state. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  4. DTM Sudan - Monthly Displacement Overview (January 2024). reliefweb.int [online]. 2024-02-02 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BRYCHTA, Filip. Nejhorší humanitární noční můra dnešní doby. V přehlíženém Súdánu panuje peklo [online]. 2023-11-28 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 
  6. BRYCHTA, Filip. V Chartúmu se hromadí těla. Násilí v Súdánu nepolevuje, spíše se rozrůstá [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat